Na exponenciální nerovnice lze nahlížet i jinak. Exponenciální nerovnice vznikne z exponenciální rovnice nahrazením symbolu rovnosti = jedním ze symbolů nerovnosti <, >, \leq, \geq.
Připomeneme si , co znamená vyřešit nerovnici.
Při řešení nerovnice mohou nastat různé případy při určování množiny všech kořenů. Často půjde o nekonečně mnoho čísel, které zapisujeme pomocí intervalu či jejich sjednocení. Např. nerovnici x <5 s neznámou x \in R vyhovují čísla z intervalu (-\infty,5). Množina všech kořenů této nerovnice je tedy K=(-\infty,5).
Postup při řešení nerovnic se bude skládat ze stejných kroků jako postup při řešení rovnic:
Upozorníme na několik drobností, ve kterých se liší řešení rovnic a nerovnic.
Liší se ekvivalentí úpravy rovnic a nerovnic:
Ekvivalentními úpravami nerovnici upravíme na tvar, ze kterého můžeme určit řešení. Mezi takové jednoduché tvary patří:
Zbývá určit množinu všech kořenů K. Do množiny všech kořenů patří takové hodnoty neznámé x získané v předchozím kroku, které leží v definičním oboru nerovnice. Pokud jsou definičním oborem všechna reálná čísla, potom je množina všech řešení K~ rovna řešení, získanému ekvivalentními úpravami nerovnice (typické pro exponenciální nerovnice a zcela výjimečné pro logaritmické nerovnice).