Logaritmování

Základní tvar

Dalším typem exponenciálních rovnic, které budeme řešit, jsou rovnice ve tvaru a^{f(x)}=b^{g(x)}, kde a, b jsou různé základy. Tento typ rovnice budeme řešit tzv. logaritmováním.

Rovnice a^{f(x)}=b^{g(x)} s neznámou x \in R pro a, b \in R^+-\{1\} je ekvivalentní s rovnicí
f(x)\cdot \log_c a =g(x)\cdot \log_c b pro libovolné c \in R^+-\{1\}.
Tuto ekvivalentní úpravu budeme nazývat logaritmování.

Rozmyslíme si, že tato úprava nám nezmění řešení rovnice. Ukážeme, že z rovnice a^{f(x)}=b^{g(x)} dokážeme pomocí ekvivalentích úprav získat rovnici
f(x)\cdot \log_c a =g(x)\cdot \log_c b.

Obecně jsme úpravu logaritmování definovali pro logaritmus s libovolným základem c. V praxi za c budeme volit přímo základ a nebo b, neboť potom jeden z výrazů \log_c a nebo \log_c b bude rovnen jedné a rovnice se nám výrazně zjednoduší.

Příklad 4.8
Řešte rovnice s neznámou x, y \in R:
  1. a) 2^x=10
  2. b) 7^y=13^{y-1}
Řešení
    a)
  • Definiční obor rovnice D=R.
  • Využijeme právě zavedenou ekvivalentní úpravu logaritmování a logaritmujeme rovnici logaritmem o základu 2:
    x\cdot \log_2 2=\log_2 10.
  • Protože \log_2 2=1, dostáváme přímo řešení rovnice x=\log_2 10.
  • Množina všech kořenů K=\{\log_2 10\}.

Zápis řešení:

    b)
  • Definiční obor rovnice D=R.
  • Logaritmujeme rovnici logaritmem o základu 13:
    y\cdot \log_{13} 7=(y-1)\cdot\log_{13} 13.
  • Pomocí ekvivalentích úprav vyjádřime neznámou y=-\frac{1}{\log_{13}-1}.
  • Množina všech kořenů K=\{-\frac{1}{\log_{13}-1}\}.

Zápis řešení:

Cvičení 4.8
Řešte rovnice s neznámou x, y \in R:
5^{x+2}=8 3^x=16^{x+1}
D=R
D=R
(x+2)\cdot\log_5 5=\log_5 8
x\cdot\log_{16} 3=(x+1)\cdot\log_{16} 16
x+2=\log_5 8
x\cdot\log_{16} 3=x+1
x=\log_5 8 - 2
x\cdot\log_{16} 3 - x=1
K=\{\log_5 8 - 2\}
x(\log_{16} 3 - 1) =1
x =\frac{1}{\log_{16} 3 - 1}
K=\{\frac{1}{\log_{16} 3 - 1}\}
Úprava na základní tvar

Logaritmováním budeme řešit i rovnice, které sice nejsou ve tvaru a^{f(x)}=b^{g(x)}, ale ekvivalentními úpravami je na tento tvar můžeme převést. Stejně jako v předchozí kapitole budeme využívat pravidla pro práci s mocninami a vytýkání mocnin z výrazů, abychom rovnici upravili na základní tvar.

Příklad 4.9
Řešte rovnici s neznámou x \in R:

2^x\cdot 3^{x-1}=4^{x+1}

Řešení
  • Definiční obor rovnice D=R.
  • V rovnici se vyskytují mocniny o třech různých základech. Abychom mohli použít logaritmování, musíme rovnici převést na tvar, ve kterém se vyskytují jen dva různé základy mocnin.
  • Převedeme mocninu 4^{x+1} na mocninu o základu dva: 4^{x+1}=2^{2x+2}.
  • Vydělíme celou rovnici mocninou 2^x, abychom získali tvar a^{f(x)}=b^{g(x)}, který můžeme logaritmovat.
  • Logaritmujeme rovnici 3^{x-1}=2^{x+2} logaritmem o základu 2:
    (x-1)\cdot\log_2 3=(x+2)\cdot\log_2 2 .
  • Z této rovnice ekvivalentími úpravami vyjádříme neznámou x=\frac{2+\log_2 3}{\log_2 3 -1}.
  • Množina všech kořenů K=\{ \frac{2+\log_2 3}{\log_2 3 -1} \}.

Zápis řešení:

Příklad 4.10
Řešte rovnici s neznámou y \in R:

3\cdot 7^y-7^{y-1}=60

Řešení
  • Definiční obor rovnice D=R.
  • Levá strana rovnice není v součinovém tvaru, který bychom potřebovali pro logaritmování. Na součinový tvar převedeme výraz na pravé straně vytknutím mocniny 7^{y-1}:
    L(x)=3\cdot 7^y-7^{y-1}=3\cdot 7\cdot 7^{y-1}-7^{y-1}=7^{y-1}\cdot(21-1)=20\cdot 7^{y-1}
  • Vydělíme celou rovnici číslem 20, abychom jí upravili na tvar a^{f(x)}=b^{g(x)}.
  • Logaritmujeme rovnici 7^{y-1}=3 logaritmem o základu 7:
    (y-1)\cdot \log_7 7=\log_7 3 .
  • Z této rovnice ekvivalentími úpravami vyjádříme neznámou y=\log_7 3 +1 .
  • Množina všech kořenů K=\{ \log_7 3 +1 \}.

Zápis řešení: