Rovnoběžník

Pokud má čtyřúhelník dvě dvojice protějších stran rovnoběžných, nazývá se rovnoběžník. Každé dva jeho sousední úhly dávají součtem úhel přímý, protilehlé úhly jsou shodné, stejně jako délky protilehlých stran. Úhlopříčky se v rovnoběžníku navzájem půlí. To je důsledek faktu, že rovnoběžník je středově souměrný útvar podle průsečíku úhlopříček. Obecnému rovnoběžníku se také říká kosodélník.

Rovnoběžník. a = c, b = d α = γ, β = δ

Rovnoběžníky rozdělujeme podle dvou kritérií. Podle délek stran jsou to rovnoběžníky rovnostranné, které mají všechny strany stejně dlouhé, a různostranné, pro něž to neplatí. Rovnostranné rovnoběžníky mají navíc na sebe kolmé úhlopříčky, a protože jsou vlastně zvláštním případem deltoidu, jsou též tečnové. Takovému rovnostrannému rovnoběžníku, který nemá vnitřní úhly pravé, se říká kosočtverec.

Kosočtverec. a = b = c = d

Podle velikostí vnitřních úhlů dělíme rovnoběžníky na pravoúhlé, jejichž vnitřní úhly jsou všechny stejně velké, tedy pravé, a na kosoúhlé, tj. všechny ostatní. Pravoúhlé rovnoběžníky jsou tětivové, obecně se jedná o obdélníky. Rovnoběžník, který je pravoúhlý a současně rovnostranný, se nazývá čtverec, což je podle definice pravidelný čtyřúhelník. Protože mu lze vepsat i opsat kružnici, je čtverec dvojstředovým čtyřúhelníkem.

Obdélník.	Čtverec. a = b = c = d