MOCNINY S CELÝM MOCNITELEM


Víme už, co je to mocnina s přirozeným mocnitelem a jaká pravidla pro ni platí. Co se ale stane, když za mocnitele dosadíme celé číslo?

Nejdříve se znovu podíváme na pravidla pro počítání s mocninami s přirozeným mocnitelem. Když si jednotlivé věty pečlivě pročteme, zjistíme, že ve všech může být mocnitelem libovolné přirozené číslo. Jenom v jedné větě je pro mocnitele připojena další podmínka. O kterou větu se jedná? Přeci o pravidlo dělení mocnin se stejným základem! K této větě je připojena podmínka, že pro mocnitele obrazekZr, obrazekZs platí: obrazekZ1.

Zkusme se podívat, co se stane, když tato podmínka nebude platit. Tedy když obrazekZ2 nebo obrazekZ3.

1. případ: obrazekZ2a
Je zřejmé, že rovnost obrazekZ4 platí pro každé nenulové reálné číslo obrazekZa a pro libovolné přirozené číslo obrazekZr. Využijeme-li navíc vztah obrazekZ7, pak můžeme psát:
obrazekZ8.

Proto definujeme:
Pro každé reálné nenulové číslo obrazekZa platí obrazekZ5.

Pozn. Požadujeme, aby číslo obrazekZa bylo nenulové, protože výraz obrazekZ6 není definován.

Z tohoto zápisu je ale vidět, že námi zkoumaná věta obrazekZ9 platí i v případě, že obrazekZ2.


2. případ: obrazekZ3a[nahoru]
Pro každé nenulové reálné číslo obrazekZa a pro všechna přirozená čísla obrazekZr, obrazekZs, která splňují druhý případ, tedy obrazekZ3 platí, že:
obrazekZ11, kde obrazekZ12 je přirozené číslo.

Odtud tedy definujeme:
Pro každé nenulové reálné číslo obrazekZa a pro každé celé číslo obrazekZ13 platí obrazekZ14 .

Podle uvedené definice můžeme napsat následující rovnost:
obrazekZ15, přičemž obrazekZ16 je záporné celé číslo. Pak ale vidíme, že věta obrazekZ17 platí i v případě, že obrazekZ3.


Příklad[nahoru]
Vypočítej:
a) obrazekZ18a
Řešení
obrazekZ18 (podle definice)

b) obrazekZ19a
Řešení
Tento výraz není definován.

c) obrazekZ20a
Řešení
obrazekZ20

d) obrazekZ21a
Řešení
obrazekZ21


A nyní si můžeme uvést všechny věty pro počítání s mocninami s celým mocnitelem. Pozorný čtenář si jistě všimne, že tyto věty odpovídají větám pro počítání s mocninami s přirozeným mocnitelem. Pouze zmizela podmínka pro mocnitele ve větě o dělení mocnin se stejným základem.
Pro každá dvě nenulová reálná čísla obrazekZa, obrazekZb a pro každá celá čísla obrazekZr, obrazekZs platí:
1. obrazekN42,
2. obrazekN43,
3. obrazekZ22,
4. obrazekN45,
5. obrazekN46.


Příklad[nahoru]
Vypočítej za předpokladu, že obrazekZx, obrazekZy, obrazekZz jsou nenulová reálná čísla:
a) obrazekZ23a
Řešení
obrazekZ23

b) obrazekZ24a
Řešení
obrazekZ24

c) obrazekZ25c
Řešení
obrazekZ25obrazekZ25aobrazekZ25b



Na závěr si ještě uvedeme způsob, jakým v matematice i v dalších přírodních vědách zapisujeme velká čísla, aby byl zápis přehlednější. Využíváme k tomu mocniny se základem 10, tedy zápis vypadá takto: obrazekZ26, kde obrazekZ27, obrazekZ28. Exponent obrazekZ29 odpovídá řádu první platné číslici zapisovaného čísla.

Poznámka: Tento typ zápisu se nazývá semilogaritmický tvar.učivo navíc
učivo navíc


Příklad[nahoru]
Zapiš ve tvaru obrazekZ26, kde obrazekZ27, obrazekZ28:
a) obrazekZ30a
Řešení
obrazekZ30

obrazekZ31a
Řešení
obrazekZ31

c) obrazekZ32a
Řešení
obrazekZ32

d) obrazekZ33a
Řešení
obrazekZ33


Cvičení k této kapitole.[nahoru]