Odvozené pojmy
Úsečka
Přímá spojnice mezi dvěma různými body je úsečka. Dá se na ni nahlížet jako na část přímky. Má také jako přímka nekonečně mnoho bodů, ale protože má krajní body, můžeme měřit její délku. Úsečku s krajními body A, B značíme jednoduše AB a její velikost |AB|, stejně jako vzdálenost bodů A, B, měříme většinou v centimetrech. Při jednopísmenném označení úsečky, např. a, můžeme myslet jak úsečku samotnou, tak její délku.
ρ; |AX| + |XB| = |AB|}
Střed úsečky
Stejně jako může bod náležet přímce, může náležet i úsečce. Takové body, které úsečce náleží a nejsou krajními, nazýváme vnitřní body úsečky. Ten z nich, který má navíc od obou krajních bodů stejnou vzdálenost, je střed úsečky. Značíme S nebo s indexem např. SAB.
Polopřímka
Jeden bod ležící na přímce ji dělí na dvě části, navzájem opačné polopřímky. Ty se zadávají také pomocí dvou bodů, ale narozdíl od přímky a úsečky zde záleží na jejich pořadí. První z nich je krajní bod, tzv. počátek. Polopřímku s počátkem A a vnitřním bodem B značíme 
AB.
AB v rovině ρ chápaná jako množina bodů:ρ; |AX| + |XB| = |AB| v |AX| = |AB| + |BX|}
AB 
BA.
Polorovina
Analogicky jako bod dělí přímku na dvě opačné polopřímky, dělí přímka rovinu na dvě opačné poloroviny, jejichž je hraniční přímkou. Ta patří do obou vymezených polorovin. Body náležící do poloroviny, které neleží na hraniční přímce, jsou takzvané vnitřní body poloroviny. V případě obrázku dole se vyznačená polorovina zapisuje pA, pokud je dělící přímka určena body X, Y, značí se polorovina XYA.
Úhel
Úhel je definován jako část roviny ohraničená dvěma polopřímkami se stejným počátkem. U úhlů lze měřit jejich velikost. Jednotkami velikosti jsou stupně (º) nebo radiány (rad). Přímý úhel, který je tvořený dvěma opačnými polopřímkami má velikost 180º nebo také π (rad). Úhel na obrázku je vymezen polopřímkami VA a VB, tzv. rameny úhlu, V je vrchol úhlu. Značíme 
AVB nebo řeckými písmeny např. α (tímto jednopísmenným zápisem můžeme myslet i velikost úhlu).
Ramena úhlu AVB ale dělí rovinu na dva úhly, přičemž patří do obou. Jeden z nich je konvexní (tj. úsečka AB mu celá náleží, jeho velikost je menší nebo rovna 180º), ten druhý nekonvexní. Rozlišují se symbolikou AVB, 
AVB, implicitně se ale míní ten úhel, který je konvexní. Analogicky jako u poloroviny se u úhlů zavádí pojem vnitřní bod úhlu, to je takový bod, který náleží do úhlu, ale ani do jednoho z ramen.
Kružnice
Kružnice k určená středem S a poloměrem r je množina všech bodů v rovině, které mají od středu S vzdálenost rovnou poloměru.
ρ; |SX| = r}