Řešit kvadratickou rovnici s reálnými koeficienty, kde , pokud má nezáporný diskriminant, už umíme z doby, kdy se probíralo téma rovnice.
Tehdy jsme kořeny počítali podle vztahu .
Nyní se budeme zabývat případem, kdy je diskriminant záporný. Rovnice má opět dva různé kořeny. Ale protože je diskriminant záporné číslo, nelze z něho v oboru reálných čísel vyjádřit odmocninu.
Řešíme-li kvadratickou rovnici v oboru komplexních čísel, postupujeme takto.
Záporné číslo zapíšeme jako . Rovnost platí,
protože . Číslo je nezáporné, takže z něho
už lze počítat druhou odmocninu. To znamená, že kořeny rovnice získáme
ze vztahu .
Jak vidíme ze znamének u imaginaráních složek, tyto dva kořeny jsou navzájem komplexně sdružená imaginární čísla.
Výše uvedené poznatky lze shrnout do následující věty.
Kvadratická rovnice s reálnými koeficienty, kde ,
a záporným diskriminantem
má v oboru komplexních čísel právě dva kořeny,
a to sdružená imaginární čísla , .
V oboru komplexních čísel má tedy každá kvadratická rovnice s reálnými koeficienty řešení.
Kromě kvadratických rovnic s reálnými koeficienty existují také kvadratické rovnice s koeficienty komplexními. Toto téma je však nad rámec našeho učiva, a proto se ním nebudeme podrobněji zabývat. K jeho nastudování je možné použít knihu [1] z přehledu použité literatury.
>>nahoru<<Binomickou rovnicí s neznámou nazveme každou rovnici tvaru , kde .
Každou binomickou rovnici lze upravit na tvar . Řešit takovou rovnici pak znamená určit všechny -té odmocniny z čísla . Označíme .
Je-li tedy , pak i a rovnice má právě jedno řešení .
Je-li a , pak rovnice má různých komplexních kořenů, a to , kde .
Tyto kořeny jsou vrcholy pravidelného -úhelníka se středem v počátku a poloměrem kružnice opsané .
Podrobnější odvození kořenů rovnice bylo uvedeno v
kapitole
n-tá odmocnina z komplexního čísla.
Binomickou rovnici , kde , lze také řešit pomocí rozkladu levé strany na součin mnohočlenů.
Při tomto postupu nejprve obě strany rovnice vydělíme číslem a poté rozložíme levou stranu na součin mnohočlenů nižších stupňů. Dále využijeme vlastnosti součinu, že součin je roven nule, pokud je roven nule alespoň jeden z činitelů. Položíme všechny mnohočleny rovny nule a z takto vzniklých dílčích rovnic dopočítáme všechna řešení původní rovnice.
Při rozkladu levé strany se často používají vzorce