1. Výrok (A ∨ B) ∧ C je pravdivý, jestliže:

 v(A) = 1, v(B) = 1, v(C) = 1

 v(A) = 0, v(B) = 1, v(C) = 1

 v(A) = 1, v(B) = 1, v(C) = 0

2. Výrok (A ⇒ B) ⇒ (B ⇒ C) je pravdivý, jestliže:

 v(A) = 0, v(B) = 0, v(C) = 0

 v(A) = 0, v(B) = 1, v(C) = 0

 v(A) = 0, v(B) = 1, v(C) = 1

3. Výrok (A ∧ B) ∨ (A ⇔ B) je nepravdivý, jestliže:

 v(A) = 1, v(B) = 1

 v(A) = 0, v(B) = 1

 v(A) = 1, v(B) = 0

 v(A) = 0, v(B) = 0

4. Výrok (A ∧ B) ⇒ (A ∨ B):

 Je tautologií.

 Není tautologií.

5. Výrok [B ⇒ (A ∧ C)] ∨ [(A ⇒ ¬C) ∧ B]:

 Je tautologií.

 Není tautologií.

6. V kolika řádcích tabulky pravdivostních hodnot vyjde výrok [(B ⇔ C) ∨ A] ∨ [A ∧ (B ⇒ C)] pravdivý:  

7. Uvažujme implikaci: „Jestliže helium patří mezi vzácné plyny, pak rtuť je těžký kov.“ Obměněnou implikací je výrok:

 Jestliže rtuť je těžký kov, pak helium patří mezi vzácné plyny.

 Jestliže rtuť není těžký kov, pak helium nepatří mezi vzácné kovy.

 Rtuť není těžký kov a současně helium nepatří mezi vzácné kovy.

 Rtuť není těžký kov, z toho plyne, že helium nepatří mezi vzácné kovy.

8. Negací výroku [B ⇒ (A ∧ C)] ∧ [(C ⇒ B) ⇒ A] je:

 [B ∧ (¬A ∨ ¬C)] ∧ [(C ⇒ B) ∧ ¬A]

 [B ∧ (¬A ∨ ¬C)] ∨ [(¬C ∧ B) ∧ ¬A]

 [B ∧ (¬A ∨ ¬C)] ∨ [(C ⇒ B) ∧ ¬A]

9. Výrok ekvivalentní s výrokem [(A ∨ B) ⇒ A] ⇒ [(A ∧ B) ∨ (B ⇒ A)] je:

 A ⇒ B

 (A ⇒ B) ⇒ (B ∨ ¬A)

 (A ⇒ B) ∨ A