1. Rozdíl množin A a B značíme:

 A ∩ B

 A ∪ B

 A − B

 A'B

2. Uvažujme množiny A = {1, 2, 3, 4, 5} a B = {3, 4, 5, 6, 7}. Množinu A ∪ B můžeme zapsat:

 {1, 2}

 {6, 7}

 ∅

 {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}

3. Uvažujme množiny A = {1, 2, 3, 4} a B = ℕ. Množinu A ∩ B můžeme zapsat:

 {1, 2, 3, 4}

 ℕ

 ∅

4. Uvažujme množiny A = {1, 2, 3} a B = ∅. Množinu A − B můžeme zapsat:

 ∅

 {1, 2, 3}

 ℕ

5. Uvažujme množiny A = {1, 2, 3} a B = {1, 2, 3, 4, 5}. Určete tvrzení, která jsou pravdivá:

 A ⊆ B

 |B| = 5

 A − B = ∅

 A'B = {4, 5}

6. Určete, ve kterém z Vennových diagramů je barevně vyznačena množina A ∩ B:

7. Určete, ve kterém z Vennových diagramů je barevně vyznačena množina (A ∪ B)':

8. Uvažujme množiny A = {1, 2, 3, 4, 5}, B = {4, 5, 6, 7, 8} a C = {5, 8, 9, 10} a Vennův diagram:

9. Množinu (A ∩ B)' můžeme také zapsat jako:

 A' ∪ B'

 A' ∩ B'

 A ∩ B

10. Množinu [C − (A ∪ B)] ∪ [(C − A) ∩ B] lze také zapsat jako:

 A − C

 C − A

 C

11. Učitel zjišťuje, jakým způsobem cestují žáci třídy 4.A do školy. Na dotaz „Kdo nejezdí autobusem ani trolejbusem?“ se přihlásilo 13 žáků. Učitel se dále zeptal: „Kdo jezdí autobusem?“ Přihlásilo se 15 žáků. Nakonec padla otázka „Kdo jezdí trolejbusem?“, na kterou se zvedlo 17 rukou. Kolik žáků jezdí do školy autobusem i trolejbusem, jestliže ve třídě bylo 35 žáků:  

12. V obchodě mají 12 barevných triček s krátkým rukávem a bez potisku, což je o 46 méně než barevných triček s dlouhým rukávem bez potisku a o dvě více, než barevných triček s krátkým rukávem a s potiskem. Bílých triček s krátkým rukávem bez potisku mají třikrát více než bílých s dlouhým rukávem a potiskem a desetkrát méně než všech triček dohromady. Barevných triček mají 88, což je dvakrát více, než počet triček s potiskem. Kolik triček mají dohromady v obchodě, je-li barevných triček s krátkým rukávem a potiskem o třetinu méně, než bílých triček s krátkým rukávem a bez potisku: