Emil Calda, HgS
Je-li vám zadán nějaký příklad, v jehož zadání se vyskytují údaje, o jejichž významu máte ponětí jen matné, nedejte najevo žádné překvapení a nekoukejte na něj s otevřenými ústy. Zírání s otevřenou pusou má nepochybně jisté oprávnění, neboť se tak kromě studentů chovají i jiní savci – vzpomeňme například, jak reagují nové přírůstky v kravíně, nahradíte-li stará vrata novými. Někteří starší badatelé tento přístup stále ještě obhajují argumentujíce tím, že otevřená ústa umožňují účinné vstřebání všech nástrah a záludností úlohy, před kterou student stojí. Podle nich má příklad vstoupit do řešitele nejen očima, ušima a chřípím, ale i otevřenou pusou. Dlouholeté zkušenosti pedagogů, kteří nejsou odtrženi od reality, však ukazují, že tímto postupem často dochází k tomu, že příklad, který do řešitele otevřenými ústy vnikne, působí na jeho organismus zhoubně, a to nejen po stránce duchovní, ale i fyzické. Postižený student nejenže takový příklad nevyřeší, ale je jím na dlouhou dobu poznamenán, někdy dokonce navždy!
Moderní didaktika doporučuje studentům, aby na daný příklad nezírali mlčky s otevřenými ústy, a to nejen z důvodů estetických, ale i pro přílišnou pasivitu tohoto postoje. Přednost mají přístupy založené na aktivitě a rozhodnosti, pod kůži se musí dostat řešitel příkladu a nikoli příklad řešiteli! Je pozoruhodné, že tento způsob boje doporučoval již ve 3. století před Kristem známý vojevůdce Pyrrhos ve svém stěžejním díle „Jak vítězit“. V jeho knize stačí nahradit slovo „nepřítel“ ekvivalentním výrazem „příklad“ a zásady, s jejichž pomocí bude každý řešitelný příklad vyřešen, jsou na světě! Jak se tedy postavit vzdorujícímu příkladu?
1. S příkladem nevyjednávejte, vlídným a laskavým slovem nedosáhnete ničeho.
2. Příkladu dejte svým rozhodným chováním najevo, že nemá žádnou naději. Vy musíte strmět nad ním, nikoli on nad vámi!
3. Příkladu se nelekejte a na jeho množství nehleďte!
4. Vrhněte se na domýšlivý příklad s pokřikem „MATE MATA NA TO TATA“ a uvidíte, že za chvíli bude „tákhle malej“